Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDěvka
Autor
Albertosaurus
Dny roztahují nohy, dny se vlečou.
Nesoudím tě, nemám na to vlohy a noci tečou.
Mezitím...ty, můj skvost.
ani minulost ani přítomnost
jsi jen můj host
s tebou nevnímám svou vychrtlost
písmo končí
Písmo určí mou budoucnost.
Nauč se lhát.
zkoušela jsi to natisíckrát
Nauč se srát beze ztrát.
Přijmi boha ve svém lůně
a odvrhni dítě. To tě nespasí.
Její otec stůně
a dcera již brzy dýku vytasí.
šukáš s démony, s patrony zábavy
olizuješ bradavky rudé a plné hnisu
už čekají zkumavky a andělé bez penisu
Nadchází hříšníků sběr.
Nepochybuj, že máš správný směr.
Vítr již nikdy nezafouká.
Voda nikdy nepoteče.
Nebe nikdy nezmodrá.
Nikdo neuteče.
Až tě satan k sobě přimkne,
nikdo neunikne.
Světla budou svítit černě.
Nekonečnost skončí.
Lidstvo se ruku v ruce semkne
a nikdo se nerozloučí.
peklo už roztahuje nohy tak račte vstoupit směle
jen jí vlezte do postele
nikdo to nerozhodne nikdo neodpoví
Já ptám se, zda bych směl.
Skončit utrpení a nastolit nové, své vlastní.
Tak nech mluvit světlo a konečně už zhasni.