Proměna

Lístky se pohlazením větru

jak mávnutím kouzelného proutku mění...

Připadáš mi jak jeden z nich

změnil ses a dost zpych

postavils mezi nás most

a já musela říci dost

Teď mé oči pláčou a srdce buší

jak zvony v Santa Croce in Gerusalemme

kde jsme spolu byli

a jen zlato na nebi ví,

že se tam v horkém letním dni zasnoubili

Proč jsme ztratili od svých srdcí klíč...

Proč je vše krásné pryč...

Jo, snubní prsten

prý důkaz lásky

ale co když přijdou vrásky

v hlase už není slyšet něha

už jen problémy oči vidí

už nám štěstí nezávidí

Prstýnky cinkly o stůl

Ústa pět písmen vyslovila

první slza po líci se skutálela

Úsměv hořčí než-li pelyněk

přede mnou budoucnost bez linek

Ironie noci můj smutek zakryla

jen Bůh však ví, že tvá slova poslední

se mi do srdce navždy zaryla

---