Brány Irlandu

BRÁNY IRLANDU - 1. KAPITOLA Stál tam...

Jeskyně, temná a hluboká jeskyně. Vypadá to, jako by se v ní už léta nic nepohnulo. Ale najednou se z temnoty noří postava, již následuje několik milionů válečníků, krvelačných válečníků, jaké na Zemi ještě nikdy nikdo nespatřil. Postava i válečníci jsou jakoby z jiného světa. Jinak vypadají, jinak se baví, vládne u nich jiná kultura. Postava nervozně přešlapuje na místě, vypadá to, že na někoho čeká. Po dvou hodinách čekání se postava konečně projevila, naštvaně prohodila: "Když nejde hora k Mohammedovi, musí jít Mohammed k hoře." Válečníci radostným pokřikem vyjádřili souhlas a následovali svého vůdce ven. Venku se postava v tmavě červené robě rozhlédla a ukázala prstem na skalní převis, vzdáleně připomínající věž. Jeden z válečníků si ale všiml něčeho zvláštního, v houští se něco pohnulo, nejspíš si myslel, že se mu jen něco zdálo a tak pokračoval v cestě. Vůdce se v půli cesty zahleděl na vzdálené pohoří, kde se tyčil obrovský nebeský palác. "Za půl hodiny bychom měli být za hranicí, poté to bude jen týden cesty," prohodil "jestli se ale do deseti minut nedostaneme k té věži, tak budou strážci věže moci varovat hraničáře a to by bylo velice špatné." uvažoval nahlas vůdce.

---