Za člověka

Tětiva se napne a pak se zachvěje a pak už nic

To jen šíp probodne srdce a oči zaplaví krví

Zklamání a zrada mě dostaly do kolen

Odhodila jsem poslední dětský obličej

A chtělo se mi řvát z toho prázdna všude okolo

Od této chvíle nazývám pravdu pravdou, i když to bolí

Navlečená v silnější kůži

Odolná proti povrchovým zraněním

Ale s trhlinou uvnitř co krvácí víc než si dokážu připustit

Nakreslím do písku kříž a budu se modlit

Za člověka

Za člověka čistého, který nedokáže ublížit ani sám sobě

Za bytost, která neuhýbá pohledem

Kterou obejmout znamená úlevu

Hledám tebe

Tebe hledám

Zbav mě prázdných židlí a čtyř holých stěn