Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

10.srpen

10. 08. 2009
0
0
291

Nerad píšu o sobě. Ale když ono je to tak záživný. Problém je pokaždý v začátku. Platí to všude. Nesnáším začátky čehokoli. Nových vztahů, práce a některých filmů nejen začátky. Dnes je pondělí. Začíná jím nový týden. Nový týden plný náznaků ze strany povinností, kterým se vystavuju, abych je pak s ulehčením ztratil....

Dovolte, abych se představil. Jsem člověk. 21 let stár a oči mi svítí žlutě od polosvítící lampičky. Umění hledám v banalitách a sekám se na jednom místě v domnění, že se posune flek i se mnou. Ztráta času je každý nový ráno a vlastně každičká minuta v dni. Cítím se jak všemi nechápaný ode všech postrkovaný... a přitom to je neprávem, já schopnej jsem.....

Tímhle stylem uvažování spadám mezi početnou skupinu nově nastupující generace a mám často pocit, že problémy mám jen já.... Brečím při pohledu do svý peněženky a od kruté reality tohoto světa utíkám k mariánce. Mariánka loupí můj mozek o buňky a pojem o čase a světě vůbec. Díky ní ztrácím zájem o cokoli rozumnýho. Není to ale už tak důležitý. Je mi to spíš jedno. Stejně jako je mi jedno, co si myslí druzí lidé.

I když fakt je ten, že je můj úsudek ovlivněn mnoha aspekty... Například původem, pohlavím, věkem a stavem finančního konta dotyčné existence. Nestřílí se za to. Nestíhá se za to. Nikdo si mě ale skrz to nevšímá. Nikdo nepostrádá mou společnost.... NIKDO je u mě relativní pojem. Bohužel se čas od času najde dobrá duše bez vkusu anebo až moc vypočítavá... Ale protože většinou nic moc nemám, tak mají všichni mí přátelé o pár koleček míň. Já vím, mám si vážit i tý trochy a já si jí vážím.... To mi ale nebrání v tom, abych kritizoval kde koho... Tiše ovšem, na počest hrdinných per a kláves.

Ale proč tu vlastně plýtvám názory? Chci spíš zaujmout než bejt upřímnej. Tudíž ne vše musí být zákonitě pravda. Ale já vlastně pravdu nemůžu snýst. Pravda ze mě dělá nepřípustnost a zbytečnost... Pravda ze mě dělá NIC......

Dnes bylo pondělí. Dusný den s kopou nudy a volnýho času. V hlavě se mi honilo pár zcvoklých myšlenek na trávu. A honí se vlastně doted. Shitovali jste někdy sklo? (čte se to šitovali). Já dnes jo. Pro doplnění THC. Ale zbyl mi jen půvabně rajcovní dech chlívkovního charakteru. Brrrr..... Jako sníst stolici. Končím deníčku. Snad to nikomu nevykdákáš....


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru