Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seživot je boj
13. 08. 2009
0
4
269
Autor
hedusshka
byla jedna dívka, které život stále házel klacky pod nohy a srážel ji na kolena, ale ona si z toho nic neděla, anopak. z těch špatných věcí si brala ponaučení a snažila se na všem najít něco dobrého. až do jednoho dne. bylo to koncem května (bylo jí v tu dobu 16let) ji na dovolené srazilo auto , skončila proto tedy v nemocnici a z dovolené u moře si odvezla zlomeniou nohu (operována- železa), ruku a vyražený zub. skoro celý pobyt strávila v nemocnici a brečela. když ji převezli z5 do české republiky tak ji tuto událost skoro nikdo nevěřil a jí z toho bylo do pláče protože tušila co bude dál. skoro nikdo se s ní nebavil a protoo byka smutná. přecházela z jedné deprese do druhé a všechno ošklivé zajídala. tím pádem snad ani nemusím psát že hodně přibrala a potom si to vyčítala. po dvou měsících ji sundaly sádry. jezdila skoro každý den do nemocnice na rehabilitace a bylo jí smutno. byla sama. dnes je o rok starší a azkušeností s nemocnicemi a se zdrvaotnickým personálem má víc zkušeností než někdo starší. v nemocnici za jeden rok ztrávila 4měsíce a téměř půl roku nechodila. dne sjiž chodí a je po druhé operaci. jak dříve s psychikou neměla žádné problémy dens se ji vše sype a neví si s tím rady . dokonce má i problém pozdravit kluka který se jí líbí, bojí se mezi hodně lidmi a amá problémy přecházet silnice. jakmile spatří černé auto tak panikaří a nikdo ji to není schopný vysvětlit.
tato povídka se skutečně stala :(
4 názory
ono to je docela těžký o tom psát... stalo se to mě, ale s nikým jsemo tom nemluvila
Souhlasím s Alešem, tvůj styl psaní mi připadá neosobní, odcizený, ich-forma by tomu pomohla. Myšlenky, pocity, trocha subjektivního pohledu na věc.
Vypsat se z ošklivých zkušeností je dobrý způsob, jak si pomoct. Pokračuj.