Chvilka v podzimu

Těch pár veršů sem napsal u nás na nádraží,když sem čekal na vlak,a nebudete tomu věřit,ale byl zrovna podzim:-)

Oprýskaná lavička já na ní sedím vyhlížím dobré lidi lidi se srdcem dobrým Žluté listí padá mi k nohám podzimní krása a já se jen dívám Lidé přichází po listí se šlapou nikdo nepřisedne na lavičku oprýskanou Čas určuje listí když padá k zemi barevno u nohou a tak krásně je mi Čeho se všichni bojí mého vlastního života nebo té krásné lavičky a jejího okolí??? Mého vlastního života toho se všichni bojí že krásu v listí vidím proto proti mě zbrojí??? Otázka tu přede mnou odpovědˇ je mi cizý nechávám ji jen tak atˇ pod listím zmizí

---