Daimonn Terr : Krucinál! Proč!

Pokorně hlavu roky skláníš pozvednout hlas se roky bráníš trpně si neseš ten svůj kříž bolesti druhých nevidíš Náhle máš pocit že bys řval že už to nejde žít tak dál tak hledáš oběť komu vynadat a komu vinu za vše dát Křičíš a řveš a bráníš se té slotě že prý tě stále tlačí cosi v botě že už dál nechceš takhle černě žít že už chceš jednou taky smutek smýt Náhle se lámeš - trochu to mrazí, tvá duše se po kolenou se plazí prosíš a škemráš o milost a přízeň že prý máš vážně po životě žízeň Tak už se rozhodni co vlastně chceš zda půjdeš sám či radši s houfem jdeš zvedni tu hlavu neškemrej o milost ber život s ra(hr)dostí - bolestí je dost.

---