Andělé

Milovat je lidské
a odpouštět božské.
Kam ale patříme my?
Ztracené duše,
bloudící v mlze.
My, co sešly jsme z cesty.

Strach se v mě svírá
a pálí jak oheň
a do noci křičet chci
bolest svou.

Tak jako oni jdu dál.
Tak jako oni i já hlavu skloním,
až nadejde poslední den.
Pak zažehnu svíci a v průvodu tmavém
vystoupím ku měsíci.

Milovat je lidské
a odpouštět božské.
Kam ale patříme my?
Ztracené duše,
bloudící v mlze.
My, co sešly jsme z cesty.

Tmou září hvězdy i luny svit
A v pád se řítí Světa lid.

A zvon zazněl z dály,
když spatří je ten,
kdo poslední zdvihne zrak k nebesům.
Jak havraní černí pak stoupáme vzhůru.

Do nebe přijdou Padlí Andělé....