6.9.

Ne, neplakej, vždyť o lásce to není.

Jen o křídlech, která máš a ztrácíš.

O lidech, kteří zůstávají. A navždy.

Ve vzpomínkách, v čase klidu i bolesti.

Ne, neplakej, když se musíš bít.

A slabost je výsadou jen králů,

vždy je spousta nedodělaných věcí,

a občas i nějaký přítel, co pohladí.

Ne, neplakej, stačí mít otevřené oči,

a v srdci si nést všechno z těch bolestí,

někdy není poučení, jiná cesta,

někdy jen čas uplyne jak voda v potoce.