vzpomínky

Tam někde v dáli
Kilometry daleký
V čase jak na věky,
se hvězdy usmály.

K růžím jež se každé ráno včely vrací.
I já se ke vzpomínkám jak k růži,
než mi spánek oči zúží.
Vracím.

Přivazuji lístek, bílé holubici, nadepsaný slovy
Mé lásce!
Snad doletí!
Můj život je v sázce.

Kudy chodím tudy teskním.
Přitom dotknout se jí nesmím.
Je svatá a krásná
kdesi v dáli...

Zda-li ona,
Má duše spásná
Taky chválí.
Boha pána

Který nám nás do cesty postavil
Aby nám ukázal pro co má cenu žít
Aby nám naši cestu rozšířil a nechal nás po ní oba jít.

Lidé se od věků kvůli malichernostem rozchází.
A kapičky přízně si mnohdy neváží.
Kdo čemu propadá tím také schází.
Mí milovaní a drazí.