Vyplač se

Vyplač se,
to Ti pomůže,
vyplač se
v takovou chvíli na Tebe nikdo nemůže.

Teď je to jen Tvůj svět,
nic okolo neexistuje,
Tvá mysl, tady a teď,
bolest Ti v žilách pulzuje.

Podlehnout smutku je snadné,
bojovat s ním už těžší,
všechny odpovědi nejsou kladné,
pravda se tu na provaz věší.

Na tom provaze chceš TY být,
myslíš, že je lepší zlomit si vaz?
Je načase, chceš už jít,
nebo by byla lepší hráz?

Něco Tě táhne dolů a zpět,
čemu nakonec odoláš?
Změní se tím nějak Tvůj svět,
nebo tím něco vyvoláš?

Slz máš jak voda v řece,
všechno tak strašně bolí,
něco na spravení existuje přece,
ale rána se nikdy úplně nezahojí!

"Nikdy na to nezapomenu,
proč se to lidem stává?
Každý den si na to vzpomenu,
všechno to ze mě vysává."

V úplňku teď venku sedíš,
jak magická dokáže být noc,
zamyšleně na všechny hvězdy hledíš,
jsou tak daleko a mají takovou moc!

"Opravdu tam musím zpět?",
ptáš se sama sebe,
"Můžu počkat, nebo musím hned?",
nemůžeš odtrhnout oči od nebe.

To kouzlo smrti Tě doslova vtahuje,
Ty se však nijak nebráníš,
opravdu Tě to smyslů zbavuje,
naděje na záchranu s radostí zaháníš.

Psychická bolest Tě oslabuje,
u srdce to píchá,
ta část života se Ti vybavuje,
mozek pomalu nedýchá.

Nějaký hlas Ti křičí v hlavě,
DÝCHEJ DÁL!
K ničemu Ti nebude v rukou ta šavle,
věř mi, já pravdu mám!

Taky říká:"Vyplač se,
určitě bude líp."
Radí:"Vyplač se,
život od Tebe bude ještě mnoho chtít,
sice budeš muset ještě hodně dřít,
ale bude stát za to žít....!"