PODZIM

Je neděle, ležím na pláži a nemusím nic dělat.Takové vedro je opravdu jenom na Havaji, kde se právě nacházím. Krásným mulatkám okolo mě stéká po obnažených částech těla opalovací krém.Pár z nich konečně usoudilo, že i plavky jsou příliš teplým oblečením pro toto počasí.Ladnými pohyby je tedy ze sebe svlékají a běží do vody.Na nic nečekám a následuji je. Po pláži se nese radostný smích a voda je tak krásně chladná….

 ….A pak se probudím.Je pondělí a neúprosný budík mi škodolibě řve do ucha.Nezbývá než vstát a obléci se.Sen, ze kterého jsem byl tak otřesným způsobem vytržen, je ta tam, a léto taky.

Cestou do školy pozoruji měnící se krajinu a marně se snažím vzpomenout si, jak vypadala v létě.Je totiž podzim a zelené stromy se staly hnědými,červenými a žlutými.Já nemám moc rád podzim. Připomíná mi smrt,konec a zkázu.Možná je to proto, že končí prázdniny a začíná škola. Možná proto, že je již chladno a dívky vyměňují svůdné plavky za mikiny a kabáty.Třeba je to proto, že už se nedá spát pod širákem a vymýšlet noční hry. Nevím, proč se mi podzim nelíbí. Plno lidí okolo si pochvaluje, jak krásně jsou  zbarveny stromy.“Podívej ten žlutý,anebo ten červený.“, ozývá se kolem. Já tohle jako krásu nevnímám. Stromy mi přijdou jako kdyby beznadějně očekávaly svůj konec. Až se jim míza nahrne do kořenů a oni usnou…….

            I mouchy se s nadějí, že nezmrznou, hrnou do našich příbytků, kde je stejně pozabíjíme.V průběhu psaní tohoto článku jsem jich zabil nejméně osm,moment….devět ! Jim je to však již jedno.Jejich hlavním úkolem bylo kopulovat a naklást vajíčka.Druh je zachován. Na jedinci nezáleží.

Mimo problémy s mouchami se musím učit. A jelikož se musím učit, nechodím moc ven a nemám dostatek pohybu. Proto s podzimem začíná období nekontrolovatelného nárůstu mé váhy, které neskončí dříve než po Vánocích.

Ve škole po mě chtějí, abych jim řekl něco o látce z minulého roku. Nechápou, že jsem zdrcen koncem prázdnin a že jsem vše zapomněl. Sednu si tedy do lavice a přes dvojitá tabulková skla školních oken vidím starý strom, kterak ztrácí listy, zdroj jeho života. Jen slabě slyším učitelův hlas, kterak vysvětluje látku, jež mi není tak úplně jasná a kterou bych potřeboval vysvětlit. Nevnímám ho.

Jsem někde jinde, někde na pláži.Již není podzim a stromy jsou zase zelené a dívky opět bez plavek. A učitel mluví a dívky jsou bez plavek a učitel mluví a mluví a mluví…..