Láska_2

Co je to vlastně láska?

Někdo říká,

že je to jen chemie těla,

endorfin

hormónek štěstí

výbuch těla,

který nám asi tři měsíce

straší v hlavě

než se vstřebá.

Ale stejně nikdy nepochopím,

že ten druhý nám v první chvíli,

když se TO stane,

když se smysly vzbouří a

vzedmou střeva,

připadne úžasný, jedinečný, dokonalý,

celá jeho podstata,

malý úsměv či utrousená věta.

Je skvělý, v té chvíli jediný.

A chvíli to trvá - jsme zamilovaní.

Chemie těla?!

a pak se vše ztratí,je to pryč,

z lásky nenávist, cizota, zloba.

Nedokážeme pochopit,

jak jsme někoho takového

mohli milovat a zbožňovat

třeba jen za hloupé gesto,

co tak rád dělá.

Člověk asi potřebuje druhého,

mít někoho, s kým se bude smát,

plakat, řvát,

komu může aspoň na čas věřit,

povídat si a mít pocit,

že není na světě sám.

Že je zde někdo,

kdo nás má rád,

s kým se mohu o vše dělit.

A opět zažívat ten pocit,

že k někomu patříme,

že jsme na vše dva,

na život i jeho žal.