Písmák

Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Výdechy dojmů II.

15. 10. 2009
4
5
956
Autor
Dan Škareda

Tak vidím svět já...

Sdíral z vlasu rozevlátých stromů pel léta. Ohýbal větve jejich, aby se před zimou sklonily, aby se vzpurně nebarvily tolik. Chtěl ulice vymést do posledního smítka než přikryje kraj vloček peřinou. Chtěl nastlat v koutech hromádky naváté ve velkém úklidu října. Nechal léto babí, aby zaplakalo a pak jej zapudil. Do nocí hučel, neúnavný, ráno držel dveře zavřené. Pustit jej domů škvírou pootevřeného okna? Vtrhne po svém - křídlo rozrazí - a záclonou, zamotaný, zacloumá. Těžko ho potom vyhnat nazpět ven. Je podzimu nejčernější z kaněk.
Kdo by mu chválu se chystal pět, nechť venku postojí zprvu - a teprve pak zpívá. Tedy jestli ho to dřív nevyžene nazpět pod střechu, zmáčeného a promrzlého na kost. Ale i kdyby nakrásně otevřel ústa - z hrdla mu poryv odnese hlas do polí. Zvuk nevyjde z něj všehovšudy žádný...
Přečíst později Dílo do oblíbených Autor do oblíbených Další dílo autora Nechci Avíza
Seznam tipů Seznam oblíbených

5 názorů

Dan Škareda
31. 10. 2009
Dát tip
díky za milá slůvka
Můra73
18. 10. 2009
Dát tip
dobře odpozorováno i přeneseno do slov *
Diana
16. 10. 2009
Dát tip
Hezké, inspirativní *** Chválím tě, větře, neseš vodu v inkoustu mračen, v jejich tíži. Chválím tě, větře, pro svobodu, která se na nic neohlíží - a dává směr tvým perutím. Mé myšlenky jak hebké peří k divému tanci donutí, kdo nezažil to, neuvěří.... Chválím tě, větře, není vyhnutí!
Sdílení
Nahoru