Květiny v zimě

květiny v zimě jsou skleněné iluze 
láska v posteli je sníh
neviděl jsem nic přes zamrzlé okno
Tvé tváře (otevřít jsem ji nechtěl)
tak jsem na ni dýchal
můj jazyk mi přimrzl k Tvému
A když ses podívala, co jsem mohl?
ukradla jsi mi zrak (oslepila jsi mne
ostřím Tvých rampouchů)
zdálo se mi o půlnoci poledne
nebo hodina duchů vzdechů-
krev oběti puštěná z řetězu
může mne vrátit a nic víc

 
Můj život a vše se zdálo 
obráceno k severu