Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Z břicha také vypadávají larvy všedností

25. 10. 2009
1
1
434
Autor
Rahoruv_Hor
Jak chcete
    tak rcete
Zdechliny much svíraly slunce
                                                      Živé neomdlely svátostí
Pluky duchů souloží jedenkrát za chvíli
Jak to dokončí
Vztekle budou provolávat slávu
                                                        muchám,
                                                                          které mají shnilou královnu
Palce rozežrané mršiny
Rytmicky se ve větru klepou
Zdechlina vzdává opravdové díky
                                                           horku
Jenom vraťte jednotu puchu
Zaopatřenou podél neklidné
                                                   rozteklé
                                                                 stonásobně lehýnce přírodně spanilé
                                                                                                                                     vlně výparů
Pozorujete tlení
                            Je hudbou znalce
                                                            Žití
                            které chtělo ženu
Krása se rozvíjí
                          Uschována silnou letní černotou
              obrací na chvilku
Svinstvo sirob se dralo nestoudně a prazvláštně nahoru
Zlobně se množí slunce třesením
Všechno ať zpráchnivý
Vzpomeňte si na hvězdu světa
Zplna v dálce zní peřeje
                                           valící se
Země řekla
        A
            Tělo stoupalo
                                    a podstatu otvíralo velkým náčrtem
                                                                                                    který zářil nafouklými tvary duše
Přišel sen
Polibek hodil strážným oblázků
Psice žraly božskou a tučnou znělku
Tráva klidně páchla dál
Mistrovi v praskajícím šeru se perlil jed
Klesal tvar bytí
A oči zakously mlhu
Láska nedbale bzučela
                                          Div nedopekla zrní
 Žár stvořený vzpomínkou
                                              na všechno mé dávné a plné
       Žil zelenou
Pod břichem číhající vášni
                                                Se potily nohy
                                                                         A vánek hnil
Dokořán zas květu kosti praskaly
A na plátně cesty larv
Černý vítr
                 dávno břicho spojil červy
 A co víc?
Vůbec nic!

1 názor

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru