Jen doufat

Jen doufat!

„Nicku!Už zase se trápíš kvůli Stephenovi,“

„Kdybychom se tehdy nepohádali,nemuselo to takhle skončit….“

„Ale no tak…ty za to přece nemůžeš.“utěšovala jsem ho.

„Cuttere,Rickensonová….pohněte kostrou.Čeká na nás anomálie!“nervózně křikl Connor z auta.

Nick se zvedl od stolu a šel směrem k nastartovanému autu.Já šla hned za ním.

Cestou jsem přemýšlela,proč se musel obětovat zrovna Stephen. Vždyť bez něj je náš tým jako bez části duše.

„Nad čím přemýšlíš.“vytrhla mě ze zamyšlení Abby.

„Přemýšlela jsem nad Stephenem. Chibí mi“

„To nám všem.“Abby dodala.

Zastavili jsme se u starého rozpadlého skladu.Všude okolo hlídkovala naše speciální jednotka.

„Zatím žádné známky života,pane!“řekl velitel jednotky.

„Dobře .Tak se tam trochu porozhlédneme.“dodal Nick.

Otevřel kufr auta a vytáhl zbraně.Každý si vzal jednu.Teda každý až na Connora,který má zákaz.

„A co budu dělat já?“zeptal se naštvaně.

„Nachystej nám svačinu.“řekl Nick s úsměvem a poplácal Connora po zádech.

Connor si uraženě sedl na jeden kus železa,trčící ze země.

Spolu s Nickem jsme vešli do anomálie.Vypadalo to tam,skoro jako venku.Rozpadlé a rozbité domy,auta,všude byla tráva a kusy různých věcí.

„Tak takhle vypadá budoucnost?“zeptala jsem se.

„A co si čekala.“řekl Nick.

„No…představovala jsem si supermoderní techniku.“

Našli jsme něco,co vypadalo jako motor z auta.Byla na něm čerstvá  krev.Opatrně jsem nabrala vzorek,když v tom do mě Abby drcla.

„Co je?“zeptala jsem se.

„Buď zticha a nehýbej se.“

Rozhlédla jsem se.Všude okolo nás byli Predátoři.

„Na můj rozkaz k anomálii…TEĎ!“zakřičel Nick a všichni jsme se rozběhli za ním.

Hned jak jsme všichni vyskočili Nick zařval.

„Connore!Zamkni ji!RYCHLE!“

Connor přiběhl k přístroji,který stál u anomálie a pomačkal pár čudlíku. Anomálie se shlukla do koule,přes kterou se nedalo projít.

„Uf….to teda bylo o fous….“oddechla jsem si.

„Co jsi tam našla?“zeptal se Nick.

„Krev.“zněla má odpověď, „Zajedu s tím do laborky.“

„Dobře.“

Nasedla jsem tedy do auta a jela do laboratoře.Tam jsem dala vzorek našemu expertovi.Za chvíli přišel i Connor.

„Tak co.Už sou výsledky?“zeptal se.

„Ještě ne.“

Hned jak jsem to dořekla přišel Leo s výsledky.

„Ta krev,kterou si našla,patří Stephenovi.“

S Connorem jsme si vyměnili překvapené pohledy a oba naráz zavolali.

„Stephenovi!?“

Já se rozběhla k autu a okamžitě jela k anomálii.Když jsem vystoupila,vzala jsem si menší mužstvo a šla dovnitř.Pročesávali jsme každičký kout a když už to vypadalo marně,jeden z týmu zavolal.

„Mám ho!Ještě je na živu!“

Přiběhla jsem k němu.Byl v bezvědomí.Ležel na zemi celý od krve.Náš strážný u anomálie na nás zakřičel,že už se zavírá.Rychle jsme tedy Stephena chytli a utíkali s ním pryč.Stihli jsme to jen tak,tak.Venku už na nás čekal zbytek týmu i se záchranku.Doktoři si ho vzali a utěšili nás,že je mimo ohrožení života.