Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Toho dne

03. 11. 2009
7
6
1620
Autor
MAJKL65

Šel jsem branami stínu
až tam kde cesty větví končí
česal se v benátských zrcadlech padlého listí
a byl jsem vším
když tolik světla prostoupilo moji nehybnost
klečící u tvých rtů
jako u pramene větru a měsíčního moře
cítil jsem plamen
i šero uvnitř sebe
a zavřel jsem oči i se všemi hvězdami jež jsem kdy viděl
na okamžik touhy
abych u paty stromů našel zemi
a zastaven chvílí
pil tvůj pláč

věděl jsem, že zapálil jsem mrtvým čtyři svíce
třikrát se pomodlil
a jednou miloval

toho dne
té noci

těla bříz
vypadaly jako kosti

mého minulého života

dotkl jsem se jich
a cítil tebe

 


6 názorů

oleandr
08. 11. 2009
Dát tip
líbí moc

Marlav
04. 11. 2009
Dát tip
poetické a mystické, skvěle napsané***

Sebastiana
03. 11. 2009
Dát tip
krásně ponuré...*

hm, podobně jak F ještě bych se vyvaroval hvězd a měsíčního moře.. tip

Fouraix
03. 11. 2009
Dát tip
kosti z mého minulého života. z těch vařenou polívku žerem dnes. dobrý obrazy jsou místy zbytečně ředěny. třeba benátské zrcadlo padlého listí žádnou intuitivní asociaci asi nevyvolá. taky ty počty uprostřed mi přijdou bezfunkční. pak taky obligátní uvnitřsebismus.. tip jistě, ale proč ty podělky a nedodělky:)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru