Jitro

Na zápraží stál a dlouho a nehybně se díval do dáli v očekávání něčeho velkého. Hvězdy pomalu blednou a obloha za kopcem začíná krvácet. Poslové přírody přiletěli, aby svou symfonií zvěstovali nový den. Dech se mu lehce zrychlil. Zpoza kopce se vynořil obrovský a nádherný ohnivý Fénix a pomalu začal zalévat zahradu pod ním jasným světlem. Jeho promrzlé prsty svírající zábradlí pocítily ten úžasný pocit hřejivosti. jeho kamenný obličej se proměnil v zářivý úsměv. Dnešní den nemůže být jinak než Báječný...