Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Příběh ztracený

06. 11. 2009

263

Autor

McMaron

Tmavě modré plátno nad městem se rozzářilo hvězdami a na skálu zářil měsíční svit. Na té skále mladá dívka stojí a smutnou píseň zpívá. Oči se jí lesknou jak slzy roní. Rudou růži v bílé dlani třímá, zatímco po jejích štíhlých pažích se plazí dotírající chlad. Smutnýma očima po nebi bloudí. Připadá si samotná, samotinká. Připadá si ztracená, mezi zástupem jasných jiskřiček, které září na noční obloze. Zpívá, stále jemným hlasem tu smutnou píseň zpívá a slané krůpěje padají z její hladké tváře a smáčejí chladnou zem.

Každičký večer, když týden ke konci se nachýlil, ozývala se ta andělská píseň ze skály nad městem. Píseň tak smutná. Tak krásná.

Až jednoho dne píseň utichla. Jen ticho křičelo ze skály dolů k městu. Ale nikdo jej neslyšel. Nikdo si ani nevšiml. Jen pocestní občas podiví se, proč je ta zem tady na skále slaná. A proč, když dorazí sem příště, opět tu na zemi leží uvadající jasně rudá růže.

4 názory

DaNdÝ

22. 11. 2009

Dát tip

nelíbí vpravdě musím podotknout. Patetické je jedna věc - ale hlavně mi přijde, že ten patetickej pocit jako by vyloženě chtěl autor vzbuzovat - a teď otázka esli záměrně nebo trochuomylem. A v mejch očích to dělá ten archaizující slovosled prvních vět, a pak už zase chvíli ne a azse trochu jo. Nevidím do toho, nejsem si vůbec jistej, esli to má nějakej účel, alevšeobecně mi to přijde jako takovej nástrůjek kterej autor použije na efekt, dyž nemá jaksi v ruce nic mocnějšího. n pocestní občas podiví se, proč je ta zem tady na skále slaná. - tohle mě částečně pobavilo, ale i zaujalo. Zem je slaná, jasně dá se to brát jako metafora, ale neubráním se té otázce, jak sakra ty pocestní ví, že je zem slaná. Takovej motívek by v mejchoích byl řeba rozvíst - klekají a líbají zem a ejhle, je slaná! Nu nic, třebas se potkáme eště jindy jinde a trochu lépe.