Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePlíživé noční šepoty
21. 11. 2009
0
4
297
Autor
Erlana
Němé výkřiky za zrcadly,
tak plíživě a tiše ševelí,
vyvěrají ven v okamžik tesklivý,
ach prosby, co již dávno v zapomnění padly
Za zrcadly, kde míhají se pohyby i zkamenění,
tam spatřuji určitý druh života,
tam k vidnu jest tajemné odění a prostá nahota,
jen jakési konečné naplnění není
Co zbývá už tedy víc,
nechám se naplnit bezústým tichem,
zadusit přerývavým dechem,
když slovem nelze vyjádřit už nic
tak plíživě a tiše ševelí,
vyvěrají ven v okamžik tesklivý,
ach prosby, co již dávno v zapomnění padly
Za zrcadly, kde míhají se pohyby i zkamenění,
tam spatřuji určitý druh života,
tam k vidnu jest tajemné odění a prostá nahota,
jen jakési konečné naplnění není
Co zbývá už tedy víc,
nechám se naplnit bezústým tichem,
zadusit přerývavým dechem,
když slovem nelze vyjádřit už nic
4 názory
Můj názor je ten, že není třeba jít vždy s dobou. I já v letních víkendech žiju středověkem. Někdo to považuje za úchylku, funogovat v dobových šatech na hradě, jiní mě chápou. Odlehčení, možná, já bych spíš upravil formu a dal jí větší pravidelnost.
Taky bych byl pro větší uvolnění, zjednodušení. Takhle se to dost blbě čte.
tam k vidnu jest přerývaných výkřikůch v okamžik tesklivýť, och och... trochu se uvolni, třeba z toho něco bude