Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Poslední večeře

26. 11. 1999

1805

Autor

freudik

Všichni jsou něčí kamarádi. Jenomže většinou se ztrácíme a nalézáme snad nevlastní vinou. Ta pila je ostrá a zbraň nabitá a já TEĎ dostal chuť napsat báseň které není rovno leda tak hovno slyším z kumbálu Ale jak stát když brzdy selžou? Vidím ji: Sedí v křesle a sere jí celý svět. A on říká A on říká A on říká. Už nikdy.Dnes to bylo naposled. Musím se nad sebou zamyslet. Pořád to zkoušíme. POŘÁD. Jenže kdo ví?

Bříza

28. 11. 1999

Dát tip

freudiku - výborně! Oči upřené dovnitř, nastražené jak rys na nejmenší záchvěv...

Marigold

27. 11. 1999