Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCítíš ten chlad?
28. 11. 2009
4
5
652
Autor
Vopice
není před čím pokleknout…
utíkám časem
polomrtvá
z uren vstala spása
v prudkém objetí
s poslední únavou
vykradla jsem
právo
na tvůj život
vyplenila
bolest pro tvou smrt
co chceš víc?
brodím se
ve spermatu
narychlo spolknutých
svátostí
nevejdeš se
do úhledných komínků
pravd a lží
vzduch mi šlehá do tváří
úlomky štěstí
z nich ale nás dva neposkládáš
jsi uprostřed
a přeci nikde
jsi nadosah
a přeci pryč
s Bohem
nebo bez Boha
víra se vleče
zostuzena
cítíš ten chlad?
…proskočím sklem
srdcem napřed
utíkám časem
polomrtvá
z uren vstala spása
v prudkém objetí
s poslední únavou
vykradla jsem
právo
na tvůj život
vyplenila
bolest pro tvou smrt
co chceš víc?
brodím se
ve spermatu
narychlo spolknutých
svátostí
nevejdeš se
do úhledných komínků
pravd a lží
vzduch mi šlehá do tváří
úlomky štěstí
z nich ale nás dva neposkládáš
jsi uprostřed
a přeci nikde
jsi nadosah
a přeci pryč
s Bohem
nebo bez Boha
víra se vleče
zostuzena
cítíš ten chlad?
…proskočím sklem
srdcem napřed
5 názorů
Přesýpací Hodiny: nojo, to sperma... bráno jako naděje pro život? v tom se vopice skutečně ráchá často.
když to štěstí rozbiješ, pak trvám na tom, že tě jeho úlomky můžou šlehat do ksichtu. a to i za úplnýho bezvětří:)
každopádně - díky za kritiku.
trochu fragmentární, ale místy netradiční metafory, sice ne uplně nové, ale vcelku zajímavé