Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Pondělí

30. 11. 2009
0
0
555
Autor
entauri
V sedm hodin jsem přišel do třídy, ale nebyli tam ani obvyklá ranní ptáčata. Gorda, Ding dong, Ninja a Medhaus (aby taky v pondělí někdo chodil brzo, že?). "Sakra! Nikde nikde nikdo. Co tu mám teď dělat? Ať už sakra někdo přijde." Přišel. Asi za pět minut se ozvalo: "Uurgh!" a do třídy vletěly boty. "Oorgh" vletěla aktovka a sestřelila dvě židle. "Aargh" vletěl dovnitř Ninja a pokosil lavici a další čtyři židle. To zase bylo něco. Ninjova spotřeby energie na ty jeho úlety už musí dosahovat výkonu Temelínu ve špičce. "Magore! Co zase xakru děláš???" Sotva přijde a už mě sere. "Nic ty vole, jsem v náladě" směje se jak zhulený. Když si pomyslím ,že v prváku jste od něho slyšeli tak jedno slovo denně, a to pokud jste si ho vůbec všimli, tak to ho nechci vidět ve třeťáku. To už bude skákat z okna, válet se po stropě a házet lavice. Ach jo. Opouštím třídu a vidím jak žere rohlík. Zamířím do bufetu. "Dvacet lízatek." Zahlásím bufeťačce. Vrhla na mě ten svůj WTF? pohled. Co se jí zase nelíbí? Máme pět hodin, tak na každou hodinu čtyři, ne? Zpátky jsem místo do třídy zamířil ještě na chvíli na net vyřídit extrémně důležité věci - WEBGAME, YOUTUBE, DEVIANTART.COM. Když jsem se vrátil do třídy, tak už tam byl kravál, jakoby se konal arabská bazaar. Dorazili už ti největší elitáři ze třídy - Ninja, Zelg, Raketa, Buchta, Maras, Pepa a Zikmund (já). Jak se ukázalo, tak ruch byl způsoben většinou sháněním domácích úkolů a referátu přesně podle motta naší třídy "CO SE S TÍM BUDU DOMA PÁRAT, KDYŽ TO MŮŽU ZÍTRA OPSAT?" Naše skutečné motto je sice "˙űaeâh" ale to už je jedno. "Koho máme teď na praxi?" Zeptal se Zelg. "Zase technofila." Odvětil jsem s povzdechem. "Do prdele! Zase ta starka bude pořád kecat!" Vskutku, celá praxe u technofila spočívala v tom, že jsme od nevidím do nevidím kreslili návrhy na logickou a toto bylo prokládáno jejími neustálými na naše maličkosti. Hlášky typu: "Každý správný chlap by měl jít bojovat do Iráku", "Tvůj účes svědčí o tvé velmi nízké inteligenci" a "Nemám nic proti gayům, ale ty si výjimka" nemají obdoby. Označit studenta za gaye!!! Chuť na chlapa mám možná po nadkritické dávce opiátů. Po tříhodinové vokální tortuře následovaly dvě naprosto lážo plážo hodiny strávené spaním, cucáním lízátek a psaním tohohle majstrštryku. Tabule se hemžila sínusovkami, diodami, cívkami a doléhala ke mně slova typu farad, siemens a písemka. Zápisky si psali tak dva - tři lidi, zbytek pod vlivem profesorčiny uspávací aury už dávno padnul. Po čtvrté hodině následuje velká přestávka, o které se jako obvykle dějí ve třídě věci hrubě neslučitelné s nařízeními školního řádu. Jedná se o: bitky, prodej ganji, neoprávněné rozebírání školního majetku atd. Dneska to bylo obzvlášť divoké. Žid s Buchtou zase šikanovali ostatní, Čalminátor s Pepou se rozplývali nad hromadou kondenzátorů a já, Maras, Tácek a Zelg jsme se bavili o anime. Později si třída krátila dlouhou chvíli prokopáváním překližkových desek a výrobou plamenometu z deodorantu a zapalovače. Najednou mě někdo třísknul. "Co za kokota...?" Dobytkář se směje jak debil. Určitě on! Chytit, zabít, sežrat! "Ty svině! Vesnický buzerante!!!" Vyjel jsem po něm a začal jsem ho honit po třídě. Střídavě jsem po něm hodil svůj jediný pantofel, jeho aktovku a pouzdro, které posléze putovalo do koše. Zahnal jsem ho do kouta, vzal jsem okolo stojící gigantický grapefruit a dominantně jsem mu ho rozmázl o hlavu. KO!
Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru