Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDo dna
30. 11. 2009
5
7
458
Autor
Agia
Víno, vzpomínky, otázky a nemizící pocity.
Místností zavoní skořice
Hřebíček se k ní přidává
Svařeným vínem plní se sklenice
Rána už nebude bolavá
Alespoň na chvíli
Doufám v to, o prázdno prosím
Horké víno polykám
Každou další myšlenkou se dusím
Zavírám oči a přemítám
Co jsme to spustili?
Házím vinou sem a tam
Sklenice hřeje mi ruce
Proč s těžkou hlavou usínám?
Proč pořád bolí mě srdce?
Nemám už křídla motýlí
Horkost pomalu ustává
Dopíjím lahodný mok
Promítám si rána slzavá
K zoufalství zbývá jen krok
Proč k sobě nemůžem být milí?
Druhá sklenice svou náruč otvírá
Myšlenky rotují, plavou
S vínem rána se zavírá
Vzpomínky kulhají hlavou
Udělala bych cokoli
Nádech do plic, pak výdech ven
Cigaretový kouř mě tráví
Noc střídá podzimní den
Rozum nechutí se dáví
Proč jen tohle dovolí?
Detaily budiž zapomenuty
Tvůj pohled už nebolí mě
Slova a tóny občas zarmoutí
Pocity ale vzpouzí se tmě
Chci dalších 21 pistolí
Čas hojí rány a hrany tupí
Alkohol zametá zbytky
Smutek však uvnitř se kupí
Slzy dál živí tvé skutky
Proč písmo význam slov komolí?
Lžička cinká už ve třetí sklenici
Cukr s dalším vínem se mísí
Sladkostí opájím se v hostinci
Bolest z mrtvých mě křísí
Slabostí rozběhlo se soukolí
Předstírám vzdálenost, zabíjím strach
Naše obrazy zaraženě mlčí
Intimita změnila se v prach
Lhostejnost na oko v něm klíčí
Nacházíš ještě mé vlasy v posteli?
Hřebíček se k ní přidává
Svařeným vínem plní se sklenice
Rána už nebude bolavá
Alespoň na chvíli
Doufám v to, o prázdno prosím
Horké víno polykám
Každou další myšlenkou se dusím
Zavírám oči a přemítám
Co jsme to spustili?
Házím vinou sem a tam
Sklenice hřeje mi ruce
Proč s těžkou hlavou usínám?
Proč pořád bolí mě srdce?
Nemám už křídla motýlí
Horkost pomalu ustává
Dopíjím lahodný mok
Promítám si rána slzavá
K zoufalství zbývá jen krok
Proč k sobě nemůžem být milí?
Druhá sklenice svou náruč otvírá
Myšlenky rotují, plavou
S vínem rána se zavírá
Vzpomínky kulhají hlavou
Udělala bych cokoli
Nádech do plic, pak výdech ven
Cigaretový kouř mě tráví
Noc střídá podzimní den
Rozum nechutí se dáví
Proč jen tohle dovolí?
Detaily budiž zapomenuty
Tvůj pohled už nebolí mě
Slova a tóny občas zarmoutí
Pocity ale vzpouzí se tmě
Chci dalších 21 pistolí
Čas hojí rány a hrany tupí
Alkohol zametá zbytky
Smutek však uvnitř se kupí
Slzy dál živí tvé skutky
Proč písmo význam slov komolí?
Lžička cinká už ve třetí sklenici
Cukr s dalším vínem se mísí
Sladkostí opájím se v hostinci
Bolest z mrtvých mě křísí
Slabostí rozběhlo se soukolí
Předstírám vzdálenost, zabíjím strach
Naše obrazy zaraženě mlčí
Intimita změnila se v prach
Lhostejnost na oko v něm klíčí
Nacházíš ještě mé vlasy v posteli?
7 názorů
Docela pěkné, ať je to verš vázaný, či nevázaný a volný a kdo ví co ještě, má to smysl a to se cení.
Upřímně řečeno, nevěděla jsem přesně, kam dílo zařadit. Ale podle popisu volného verše mi to na něj nesedělo, stejně jako jsem si vědoma, že to dost možná nesedí ani na verš vázaný. Těžko říct.:)