Dlouhá ulice utrpení...

Šla jsem už dlouho

mezi krabicemi a špínou.

Tou hnusnou uličkou

kde se blázni třesou zimou.

Ten co právě našel buchnu

zasmál se hlasitě.

Další zase zabil kočku

a tvářil se poctivě.

Každý tu tak přistane,

kdo začne bláznit moc.

Navždy tady zůstane

i když nejhorší je noc.

Překračuji zmrzlého

co kost okusuje,

a pak další mrtvolu

co se tu povaluje.

Malý klouček ze spánku

křičí " já nechci být král!"

Já sedám do rohu

a svou krabicí se přikrývám.

Patřím k bláznům...