Noc

Tu noc šly hvězdy brzy spát

a lístky stromů nepotkaly vánek.

Já nedokázal tobě báseň psát,

vylil jsem s pelyňkovým vínem džbánek,

do tvých krásných očí...

Havrani klovali mi v hlavě.

Mysl mou přikryl hustý, temný mrak.

Hodiny oblétaly zemi zvolna.

Zloba mě porazila hravě,

ďábel mi vařil nedozralý mák

a příbytkem mi byla sluje solná.

Tu noc jsem pro sebe hrob kopal,

hloupost s rozhodnutím svázal,.

po žebříku zatmění stoupal

a špinavou hlínu mazal,

do tvých krásných očí...

Srdce náhle bít přestalo.

V ústech se zrodila poušť.

Slova mi obrostla ledem.

Souznění na frak dostalo.

Za sebou jsem nechal spoušť,

jaro zaměnil za  leden.

Tu noc jsem důstojnost svou ztratil,

do černého se začal odívat.

A i když jsem se zase vrátil,

nedokázal jsem se již podívat,

do tvých krásných očí...