Mísení - trocha lehké erotiky na středeční večer

MÍSENÍ

Růže se choulí v závěji,

nezvykle plaše voní.

Mé oči třou se o Ni.

Z vězení utéci nechtějí.

Bosá je v závěji z peří,

celofán přikrývá květ.

Tisíce chtivých vět,

nelámou zámek u dveří.

Teprve z doteků kapičky,

teprve z paží zajetí,

uspaly růži a vzápětí,

vzbudily sny jí pod víčky.

Z těch snů mé prsty těží,

bradavky v trny mění,

pro růži úniku není,

celofán na zemi leží.

Na lístcích mísí se s rosou,

krev co umocňuje nahotu,

v touhu přetavila ochotu,

není již bezbranně bosou.

Vstupuji chtivý do květu.

Krev v srdci mísí se s Její.

Víčka se snem růži chvějí.

Na rtech mám ze slova větu.