Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNa celnici
19. 12. 2009
3
4
675
Autor
destík
Prošel jsem otevřenou závorou, hezká slečna v uniformě ani nechtěla vidět můj pas. Poznala, že nepašuji nic, co by tady ještě potřebovali. Na druhé straně mě už vyhlíží chlápek a ten je připraven svléknout mě klidně do trenek. Ale nemusí, na první pohled vidí co k nim chci zavléct. Mindráky, deprese, smutek.
Stojím tu jako mezi dvěma ploty, a mám jistotu, že ten za plotem jsem já, obklopen Zemí Krále Miroslava, ve které se zpívat musí. Jenže já zpívat nechci, a taky nemůžu a hlavně neumím, i učitelka vždycky brečela, když jsem zpíval u tabule, teď bych musel brečet sám. A chlapi přece nepláčou. Aspoň mně to nejde i kdybych chtěl.
Tak bloudím dál zemí nikoho, jako bych neměl minci pro převozníka, jenže ta mi v kapse cinká už léta, to jenom já se zdráhám zaplatit...
Zatím.