Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Ariel

27. 12. 2009
0
4
692
Autor
bilaslecna

o naději, která je stejně k ničemu. neuspořádané jako myšlenky blázna. napsáno v opilosti a v lehce poblázněném stavu.

Ariel, dívko stínů

kdes nechala svou tvář

kolik kapek uronily tvé oči

co v nich zhasl jas života.

 

jen podvyživenost a nicota

teď brázdí břehy jejich hlubokých oceánů

tma končí

otevři oči k ránu

 

A nezapomeň, Ariel

že jsi žila

pro pár slůvek z úst

pro než jsi málem zapomněla růst

ač nevyřčena

 

Ariel, bláhová

 

proč tma halí tvoje ramena

co zvony temnot rozezněly

teď sama ležíš na studené zemi

 

a pláčeš

 

řekni, dívko soumraku

kolik červánků má nebe

proč jen nejde vykřiknou

........, chci TEBE

 

blázen

usíná na vavřínech slávy

a ty tě nevzbudí

až se budeš potápět, Ariel

 

tak vstávej, vzhlédni k nebesům

proč pláčeš?

ještě není tma

to jen soumrak zahalil ti výhled

 

Navždy mlč,Ariel


4 názory

Tynic
28. 12. 2009
Dát tip
Hledat rameno, a přitisknout čelo, mít něco za sebou a před sebou tělo jak lávu.

Norsko
27. 12. 2009
Dát tip
Text, co mi předkládáš, zdá se mi příliš sentimentální, abych ho bral vážně

Sdílení
Nahoru