Temnota noci

Byla mu zima.Stál na autobusové zastávce kousek od fabriky kde pracoval.Nosil starší již dost ošumtělý kabát,který byl kdysi nejspíš světle hnědý ale teď připomínal spíš našedivělou barvu,na nohách měl docela obyčejné světle modré džíny,na nohavicích trochu zmazané bahnem a obuté tmavé černé těžké boty,taky dost zacákané bahnem.V ruce držel starý kožený tmavě hnědý batoh s dlouhými širokými přezkami téže barvy,který měl na pravé straně velkou nášivku nějakého místního tenisového klubu.Celkově vypadal dost zanedbaně a neupraveně.Chlapi v práci mu říkali Rick,ale to jak se opravdu jmenoval to nikomu neřekl,nemusel to nikdo vědět.

Byl dost vysoký,docela pohublý s krátkými na ježka střiženými hnědými vlasy které po stranách už trochu šedivěly,do tváře mu bylo špatně vidět protože byl pootočen ze strany kde na něj dopadal svit měsíce v úplňku,ale na pravé straně kde šel jeho obličej docela obstojně rozeznat byla vidět dlouhá tenká jizva,jenž se táhla od pravé tváře těsně kolem úst a končila až u špičaté brady.Pod očima byly vidět kruhy které dávali jasně najevo,že muž už delší dobu nespal.Měl zapadlé modré oči  neustále se upírající  k zatáčce odkud obvykle přijížděl jeho autobus.Bylo toho na něj za dnešní den až příliš,ještě tři měsíce a bude konec, pomyslel si když stará rachotina která vzdáleně připomínala autobus konečně přijížděla k zastávce.

Když se dveře se syčením otevřely pomalu nastoupil.Letmo se ohlédl na dva muže sedící v zadní části vozu,kteří něco velice horlivě probírali a potom dopředu kde bývají hodiny.Ukazovaly čas 0:37.„Nesnáším tyhlety odpolední šichty“ prohodil polohlasem sám k sobě když se uvelebil na jednom ze sedadel hned za řidičem.Autobus se z drnčivým zvukem motoru pomalu rozjel ze zastávky.

Jeden z mužů v zadní sedících v zadní části autobusu se hlasitě smál nějakému vtipu,který slyšel od svého společníka.Muž byl zavalité postavy s buclatou tváří a menšími jako prasečími očky u kterých se nedala dobře rozeznat jejich barva,na sobě měl tmavě zelenou čepici s kšiltem vraženou hluboko do čela a černou koženou bundu.Na klíně položený černý kufřík.

Druhý muž byl štíhlejší postavy než jeho společník a vypadal také mladší,černé dlouhé vlasy mu spadali do hladce oholené tváře,trochu zahnutý dlouhý nos jenž připomínal orlí zobák a olivově zelené oči tvarem připomínající dvě mandle pobaveně sledovali naproti sedícího muže.Na sobě nosil dlouhý kabát světle šedé barvy a klobouk téže barvy

Autobus pokračoval v cestě.Hlasité řinčení a drnčení které bylo neustále slyšet z míst kde byl umístěn motor napovídalo,že stroji chybí pravidelná údržba.

Rick si pomyslel,že jestli tu rachotinu budou takhle honit ještě chvíli rozsype se jim někde na cestě.Při tom pomyšlení se mu přes tvář proletěl letmý úsměv.

Dál se kodrcali cestou směrem k městskému centru, nikde nezastavovali jelikož v tuhle noční dobu jezdil z téhle vesničky jen pár kilometrů od města jen málokdo.A protože řidič tuhle trasu jezdil již několik let dobře to věděl.Jak se pomalu blížili začala se všude kolem objevovat mlha hustá jako rozlité mléko,a čím víc se přibližovali k městu stále víc nabývala na intenzitě.Kolem autobusu to vypadalo jako z nějakého fimového hororu.

Rick si mlhy ani nevšiml jelikož před pár minutami se ho zmocnil lehký spánek.Oba muži sedící za ním také již nějakou chvíli mlčeli a zabrali se každý do svých vlastních myšlenek.

Všude bylo až na zvuky motoru úplné ticho,které jen občas prolomilo protijedoucí auto.

Po dalších asi patnácti minutách jízdy,zrovna ve chvíli kdy projížděli velkým lesem sahajícím až k okrajům obydlenější části města,se někde v blízkém okolí ozval podivný zvuk podobný nějakému hororovému efektu nebo vlka se smečkou vyrážejícího na noční lov.I když to Ricka vzbudilo věnoval tomu zvuku jen pramálo pozornosti a snažil se znovu usnout,muži v zadu mezi sebou prohodili jen pár slov a všude se opět rozhostilo ticho.Autobus hučel a  dál se kodrcal cestou směrem přes les.Neujeli ale ani kilometr když se ten zvuk ozval znovu a tentokrát

mnohem blíž jejich autobusu.Tohle Ricka docela znepokojilo čemuž se sám divil.Byl zvyklý na ledacos a za tu dobu co tady jezdíval si myslel ze už ho nic nemůže překvapit ….

„To je teda pitomej vtip co“ prohodil Rick ke dvěma mužům sedícím v zadu, „jo kdybych toho blbce co si hraje na horory dostal pod ruku nestačil by se divit“ odpověděl na to ten obtloustlejší muž v černé bundě,mladší jen souhlasně přikývl.

Najednou prudce zabrzdili,dostali smyk a sjeli ze silnice rovnou do příkopu „něco velkého nespíš prase mi přeletělo přes cestu“ hlásil jim zepředu řidič,Rick chtěl zrovna něco říct jenže jeho rty už odpověď nestačili zformulovat když jim něco velkého a těžkého narazilo na střechu .Všichni uvnitř jako by v tu chvíli zkameněli,nikdo se nezmohl ani na jediné slovo a moment  na to byla slyšet ohromná rána,malé střešní okýnko s praskotem dopadlo do hustého mlází kousek od vozu.Dovnitř se začalo sápat něco co vypadalo jako obrovská chlupatá paže zakončená dlouhými špičatými pařáty,které se snažily zarýt do železa obklopujícího díru kde donedávna bývalo střešní okénko.Když pařát o vteřinu později rozedral střechu a vytvořil v ní díru asi další metr širokou,ozvalo se ze střechy krátké intenzivní zavytí  a po té i vrčení a jakési prskání.Asi vteřinu po té dopadlo to zvíře do autobusu,vůz se roztřásl.To stvoření upřelo svůj hrůzostrašný pohled nejdřív na Ricka a poté na oba muže ze zadu,nikdo v ten moment ani nedýchal.To co před sebou viděli bylo jako mít před sebou oživnou noční můru jenže by si nikdo z nich by nikdy nepomyslel že by snad tohle mohlo existovat.

Obluda měla dobré dva metry na výšku obrovské svalnaté tělo a stála na zadních zvířecích nohou podobných vlčím,paže byli zakončené zahnutými pařáty,z obludné do široka rozevřené tlamy ze které trčeli ohromné,nejméně deset centimetrů dlouhé tesáky jí odkapávaly sliny přes volně visící dlouhý tmavě červený jazyk.Oči byli černé jak uhel a na zvířecí hlavě rostly dlouhé špičaté uši.Celé její tělo bylo pokryté tmavohnědou srstí jen v oblasti třísel bylo něco co kdysi zřejmě bylo nějakými šaty.

Bestie se pohla směrem k oběma mužům, kteří si zřejmě stále uvědomovali hrozící nebezpečí,stále se jen dívali na ten výjev nevěříc vlastním očím.Mladší z obou mužů se náhle vrátil do reality a začal z plna hrdla ječet.Bestie zavrčela,zaprskala odrazila se zadníma nohama a skočila k místům kde ječící nebožák seděl.Muž řval jako smyslů zbavený

a snažil se nějak vyprostit ale bylo pozdě,ani se nestačil zvednout ze sedadla když na něj ohromné tělo zrůdy dopadlo,naposledy ještě jako psychopat zaječel a pak mu monstrum zaseklo odporný pařát do bílé kůže krku ze kterého se téměř okamžitě začal valit proud teplé tmavě červené tekutiny,muž se ještě snažil něco říct ale vydával jen jakési kloktání,které ovšem záhy utichlo.

Tlustý chlapík na ten ohavný výjev zíral jako by to snad bylo jen hloupé představení,ani se nepokusil o nějakou záchranu,seděl vedle svého společníka a jeho pronikavý řev vnímal jen jakoby z velké dálky.Ani když těsně vedle něj dopadla ta odporná zrůda ani se nepohnul,když jen o pár vteřin později zalil proud krve jeho kamaráda omdlel a skácel se dolů pod sedadla.Nad jeho bezvládným tělem zatím už obluda hodovala na vnitřnostech jeho mladšího přítele.

Mezitím se Rick už probral ze šoku z obludného výjevu jaké si nepředstavoval ani v těch nejhorších snech a rychle v duchu přemýšlel: asi bych měl zmizet,stejně by proti takové stvůře ani deset chlapů nic nesvedlo.Pomalu se při té úvaze zvedl ze sedadla a tiše běžel k předním dveřím.Když se o vteřinu později dostal k místu kde sedíval řidič nikde ho neviděl a dveře         dokořán otevřeny.Asi se už dávno zdekoval řekl si v duchu a navzdory jatkám za jeho zády se mu na rtech objevil škodolibý úšklebek.

Hnal se jako vítr bílou mlhou podél cesty a snažil se dostat co nejrychleji do města,nebo alespoň co nejdál od autobusu.Podle ohromné cedule ze které vítali nově přijíždějící tušil že není od města daleko.

Mlha byla pořád hodně hustá takže bylo vidět sotva na tři kroky před sebe,když byl asi deset minut od autobusu a byl si téměř jist že je od nebezpečí dost daleko zastavil se aby popadl dech.Když se pozorně zadíval dál za zatáčku, měl dokonce pocit že vidí před sebou jasná světla města.Zrychlil proto aby tam co nejdřív byl.“Tam se snad ta zrůda neodváží“ řekl sám pro sebe,ale v tom okamžiku před ním stanula v celé své obludné kráse,nebyla dál než dva kroky od něj a její zrak spočinul na něm.S přidušeným výkřikem ustoupil o krok do zadu a uklouzl na kameni pohozeném u cesty.

Zrůda ze sebe vydala ohlušující zavytí při kterém by všem poblíž tuhla krev v žilách.Snažil se zvednout a pokusit se o prakticky beznadějný útěk,ale to už se mu obluda zakousla do pravého lýtka a kost v něm v tu chvíli rupla. Zařval ukrutnou bolestí a i přes to se snažil vzdorovat nezvratnému osudu. Jenže čelisti té zrůdy nepovolovaly ve smrtícím stisku,bestie ho za nohu začala táhnout hloub do lesa..Jak ztrácel krev začal také ztrácet vědomí,za okamžik tvrdě dopadl na zemJeště vzdáleně vnímal chrčení které tvor vydával,pak už cítil jen nesnesitelnou bolest,když mu bestie rvala orgány z těla.Slyšel ještě mlaskání a prskání a pak už nic,protože z něj vyprchal všechen život……

Za nějaké chyby se omlouvám