strom

A
nám
listoví
mrazem
neshoří ni
u pyramidy
nás nenajdou
my radši kopce
nad kapradinami
borůví a malinami
šumíme pokyvujem
pichlavými korunami
ježíškovými hlavákami
prý kvůli jehož narození
nás mnoho mladých bude
v lednu a bez přívodu živin
ležet uschlých na dlažbě lidí
ani v prosinci vás prosit nijak
nepomůže stejnak jsme už léty
ztratili hlas i tu schopnost chůze
to blbé tradice řezat mladé chudé
nemáme obrany sát mlhu nad rány
stovky let jsem mohl stát poslouchat
první ptačí volání a hub zpode kořenů
mých nejtenčích tiché nevinné vylézání
jsem smutný uřízlý jehličnatý strom jenž
ověšen blikavými pozlátky a kýčem všeho
druhu posloužil jsem tupě dalšímu rozmaru
tomu nejhloupějšímu vesmírnému znetvoření
škoda
každé
mrtvé
mladé
smůly