Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Svázaná v běhu

18. 01. 2010
36
35
4018
Autor
Nicollette

O jednom stromu

 

Má krajina je smutná

a vždy krásná.

Procházím obrovskými chrámy,

rozlehlými továrnami,

ledově chladnými sklepy,

nikdy nezabloudím.

 

Jsem dítě

a tento kraj neznám.

Chrliče ve tvaru lastur

jako by se nadechovaly,

když vidí, jak ve dlani

držím teplý písek

a nechávám ho odvát na schody,

zničené od války a deště.

 

Otočím se

a hledám ruku,

která by se mě dotkla.

Namísto toho jen vyprahlost

a drsný dotyk stromu,

jenž plodí zčernalá jablka.

 

Jsem sama.

Navečer se z chrámu valí voda,

ledově svírá zbytky skla

z roztříštěných oken

a ve stromě někdo křičí.

Jsem to Já. Už celá staletí.

 

Má krajina je osamělá

a vždy tichá


35 názorů

Ty obrazy jsou famozní. Tip*

MarK.
02. 04. 2011
Dát tip
..i ma krajina je rozochvelo ticha az......... .. *

sveřep
12. 10. 2010
Dát tip
líbilo se mi

Damné
15. 03. 2010
Dát tip
jsi to stále Ty..a díky za to..

StvN
14. 03. 2010
Dát tip
Milé. I když to takové možná být nemělo.

stanislav
12. 03. 2010
Dát tip
pěkný

...keby som bol moc velky stural co som vzdy bol tak by som povedala apoviem...ze v niektorych pasazach mi to trochu zadrhlo tou opisnostou...konkretne napr. pri vyprahlosti a doetku stromu...ale to su fakt kravoviny... ...celkovo sa mi to pacilo...som rad ze som si spomenul...ci tak nieco...

Atlantis
05. 02. 2010
Dát tip
pěkně

Print
26. 01. 2010
Dát tip
*!

Smíšek:-)
21. 01. 2010
Dát tip
t

Armand
21. 01. 2010
Dát tip
Od soumraku do úsvitu mě nosíš jako zrcadlo své zranitelnosti jako matka jitřní sen běžíš i když jsi strom

je to ako babkovy film

Markel
19. 01. 2010
Dát tip
má atmosféru, líbí moc - T

guy
19. 01. 2010
Dát tip
no, ještě mi to nedá, abych tady nepřipomněl tuhle místní specialistku na krajiny, dost možná, že se ti vybaví z dřívějška, už sem nechodí, ale její krajiny tu zůstaly ..

guy
19. 01. 2010
Dát tip
některá zákoutí tvé krajiny se podobají mým .. ale si myslím, že jsi některá taky vynechala :-)


Pozér
18. 01. 2010
Dát tip
nemám co dodat....tip

koloušek
18. 01. 2010
Dát tip
Pěkné.T*

remik
18. 01. 2010
Dát tip
jsem rád že jsem si zase tebe mohl přečíst. představuju si obrazy a krajinu. kde bych neuměl žít. přitahuje mě že to někdo dokáže. líbí se mi. konečně zase nějaká silná po dlouhé době co jsem tu četl.

irem
18. 01. 2010
Dát tip
Nezaměnitelná, odtažitá, sama sobě (?) ... ale hezky se to vyprávění četlo, hezky.

Vaud
18. 01. 2010
Dát tip
Netuctovy a uveritelne krasny!

filemon
18. 01. 2010
Dát tip
Keď človek kričí celé storočia a krajina je osamelá a tichá, to je dosť frustrujúce.

...toto je opravdu dobré, příjmi uznání

Norsko 1
18. 01. 2010
Dát tip
Věřil bych ti to, kdybych tě nepoznal jako jinou

Nicollette
18. 01. 2010
Dát tip
něbo spíše: tóda, Talu :)

Nicollette
18. 01. 2010
Dát tip
Vždy a vše jen ze svého pohledu, proto se ode mě tolik lidí vzdaluje :) díky

Zajímavé, pěkná báseň s důmyslnou stavbou a dobrými obrazy. Trochu mne štve ta vyhrocená subjektivita, všechno popisuješ jen ze svého pohledu, a to čtenáře od té básně strašně vzdaluje... Každopádně za dnešek asi nejlepší, co jsem tu četl... *

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru