Pro pocit jistoty

obracíme stránky

vždycky jednu po druhé

nejsme předem varováni

pamatujeme si

doteky

tiché pohledy a tisky rukou

vůně, slova, velkou moc ticha

kouř a hudbu, která zrovna hrála

nebylo žádné nebezpečí

ač sedělo vedle nás

ruce mělo v bok

a drápy zpola vystrčené

nebylo tehdy

jiných žen a jiných mužů

jen všech těch lidí kolem nás

co čekali

až přijde správná chvíle

nic nebylo správné

protože správné věci nebyly

všechny pro a proti

ano - ne

slily se v jedno

velké ano

v jedno chci

žádná kniha

žádná slova neznámého

nebyla tehdy dost krásná

aby nás vyrušila

z našeho ano

malé slité hlouposti

náhod

každý z nás

ve své části labyrintu

trávil svá rána sám

a k čemu tohle všechno bylo?

ke zlosti

k tomu abys přišel

abys mě chvíli nenáviděl

a mučil mě pohledem nepřítele

dokud neodejdu

a tak v tom příslibu nezávislosti

s pohledem vždycky

nenápadně upřeným na sebe

začali jsme si dělat nárok

žárlit a tajit

co cítíme, co chceme

vytahovat z rukávů esa

a snažit se vyhrát tu falešnou hru

smát se a předstírat

nutit se pohrdat

odmítat, zamlouvat

popírat všechno to

co bylo, co chceme

co sami pohřbíme

pro pocit jistoty

pro pocit jistoty

že víckrát neztratíme hlavu