Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Báseň o ničem

05. 02. 2010
1
4
501
Autor
12586321

 

 


Tužka kouká na sireček,

lampa vzhůru padá,

z topení už je dědeček,

pojistka je mladá.

 

Cukr šel si na procházku,

kmen se hrůzou třese,

ucho počítá docházku,

malta vlajku nese.

 

Batoh si hraje na vojáky,

prst na stromě visí,

kabel kouká na dojáky,

ryba bydlí v Lysí.

 

Kohout koktá pampelišky,

nehet čtverec krouží,

knedlík kouká se do výšky,

lžička po něm touží.

 

Klika do obrazu letí,

čaj z papíru tyčí,

párátko už má šest dědí,

brčko silně fičí.

 

Sirka fotbal protestuje,

bota tašku ničí,

pilník s myší nebojuje,

váza se v něm tyčí.

 

Alkoholik se stal z nitě,

drak ze stropu kouká,

zábradlí teď leží v žitě,

sláma cement houpá.

 

Blázen sněží do konvice,

vypínač zle kleje,

z šišky vlaje polednice,

sklo se hrůzou třese.

 

Popel bečí na obloze,

jízdní řád se bojí,

hodiny už jsou ve voze,

šňůrka drátek strojí.

 

Osel visí na šnekovi,

alobal má malý nos,

šroubek kouká po dědovi,

rampouch z lampy už je bos.

 

Skřítek mává z baterie,

kapesník se čistí,

komín lásku nevyryje,

z balkónu je listí.

 

V lahvi ruka nakupuje,

zip se ke zdi kloní,

střecha z mechu vykukuje,

šála slzy roní.

 

Bazén maže na medvídka,

žvýkačka se dusí,

z voňavky už je nabídka,

klobouk má krk husí.

 

Metro se vznáší na podlaze,

kolík smutkem pláče,

ubývá mu na odvaze,

do plechovky skáče.

 

Kniha levituje v noci,

kopyto strunou proniká,

zásuvka má brýle v moci,

pásek skoro zaniká.

 

Letadlo plave po krávě,

kartáček se rosí,

zámek kouká po kávě,

perník známku nosí.

 

Fotka dělá divadlo,

šuplík má své prase,

polštář něco napadlo,

telefon žvýká zase.

 

Kalendář maže klávesnici,

plast zabije tygra,

kolo čeká na vesnici,

zvítězí jen vydra.

 

Pramen trestá pravítko,

salám vodí tužku,

slovník peče vodítko,

cédéčko má pušku.

 

Knoflík skáče do mraku,

sláma tuhu pije,

větev kouká do vraku,

alarm tiše žije.

 

Cvrček padá do mlíka,

jehlan má tři oči,

slunce kouká do víka,

vidlička se točí.

 

Na stropě je etiketa,

kartáč maže dluhy,

venku straší politika,

láhev má své sluhy.

 

Sešit hvízdá na brambory,

svíčka kouká na sebe,

kolej skáče do závory,

igelit padá do nebe.

 

V nemocnici auto bydlí,

peřina už nemá most,

plakát skáče vedle židlí,

báseň má už veršů dost!


4 názory

Leima
06. 02. 2010
Dát tip
Je to takové abstraktnější pojetí, ale podle mě to špatné není. Moderní poezie (a nejen ta) je často slet nic neříkajících informací

A.H.
06. 02. 2010
Dát tip
Tato různá sdělení nebudu nazývat verši, protože jediné co by mi je mohlo připomínat je i tak špatná asonance. Poradím! Tohle se dobře píše na toaleťák, který je dostatečně dlouhý. Pominu jeho poměrně nízkou cenu, oproti relativně dražšímu papíru. (Jen reflexe, upřesňuji Alešovo sdělení).

chvílemi jsem měl pocit, jako by text běžel na nekonečném papíře pořád dokola...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru