Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

dům v koruně baobabu

Výběr: Krytyk

08. 02. 2010

2165

Autor

z_osminy_větrová

pro a.

Tisíce očí bez těla hoří

Ty bludný světla jsou predátoři

Celá buš chřestí syčí a sálá

Spálíš se sáhneš-li na pardála

Říkáš to ale já nejsem malá

když sama obejmu baobab

Hadi se svíjí Měsíc ten bliká

Krhavým pohledem fanatika

Ve větvích skrytá Stavím si domy

Nohy se kejvaj jak metronomy

Že jsem tak malá je jen tvůj omyl

Fakt sama obejmu baobab

Žízeň mi do duše labyrint leptá

Přeludy tápou v něm Nemocný suchem

Ke kmeni tisknu se vařícim uchem

Celý dny bez pití To je fakt depka

Mravenci kousaj Hledaj mý oči

Jindy než v noci už neútočí

Větve mě zvláštní magií chrání

Rozdávaj pěsti jak mohykáni

Za to že přežiju do svítání

Za to pak obejmu baobab

17 názorů

Pája

22. 03. 2012

Dát tip

zde za všechny: opravdu pěkné texty i písně, pochutnání ;)*

"nejsem malá" ale taky často řikaj děsně malý holky, co maj zatraceně rozbitý kolena. je pravda, že to řikaj vzdorovitě jó a dost vážně...ale stejnak se tomu kdekdo pousměje. a ty holky se čepejřej vztekem, protože ty, co se tomu výroku usmívaj, se dycky usmívaj trochu melancholicky a trochu zkušeně. :) dík.

Armand

14. 09. 2010

Dát tip

Okouzluje mě to sebevědomé gesto, prohlášení, že "nejsem malá" - připomnělo mi to flamenco, kde tančící žena je svrchovanou vládkyní svého života a světa, dává na odiv jak svou krásu, tak sílu a samostatnost. A přitom to není chlad, protože je stále neuvěřitelně přitažlivá a vyzývavá. V téhle básni je výzva. Možná, že - tato báseň je sama výzvou. Rozhodně v prvních dvou strofách. *