Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNerozhodnost
Autor
Lenice
Sedím v koutě, koukám do prázdna,
do prázdnoty, co mě obklopuje,
do prázdnoty, co mě vyplňuje,
snažím se pozvednout se z dna.
Ve slabých rukou nemám oporu,
ta tíha myšlenek mě táhne stále dolů,
topím se ve svém sladkobolu,
chci zůstat na dně, toužím jít nahoru.
Pak přijde někdo, přijde On,
najde si své místo uvnitř prázdnoty,
dokonale naladěný nástroj, co hraje mi do noty
a rozvibruje mě každý jeho tón.
Najednou člověk ztrácí zrak,
otupělá mysl v sladké apatii,
chce stále poslouchat tu svoji symfonii,
vše, mimo jeho tóny, zastínil těžký mrak.
Přemýšlím, je tohle, jak to má být?
Tohle je ten z hlavních smyslů života,
ta zaslepená, symfonická prázdnota?
Ačkoli v ní šťastná zdám se být...