Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seČASTO
22. 10. 2001
1
0
1530
Autor
B3
ČASTO
Pokaždé s lampovýma očima,
když v nich světlo hoří,
skelná vata tančí,
tak den ještě začíná,
když noc stále končí.
Rozpadnu se na dvě části,
jedna svatá,
když druhá plná zášti.
Ta silná strana moje,
to není komedie stroje.
TO JE Pustá tragedie,
plná prázdné energie.
Ta stránka moje slabší,
už nic nevylepší.
Dvě plaché holubice,
bílé jak světlo svíce,
pod níž spadla tma.
CMP, ja jsem pripravenej.. vo vikendu bychom to mohli spsachat, klidne u tebe..
Tohle je fér, ale zachoval jsi dnes ke mě jak ku kokotu, takže tohle vystihuje vše. Je to o Tobě a je to dobrý a jest-li mi chceš ještě nadávat, tak si nemysli, že mě vzrušíš. Tajp
Hej CMP ty můj pohodovej rockovej kamaráde, se na mě nezlob.. jinak nevim vo čem mluvíš(?)
trosku pises pro dve duse najednou, hledam stred... myslim, ze ho najdu:o)
Dvě plaché holubice,
bílé jak světlo svíce,
pod níž spadla tma
toto sa mi paci, ostatok vidim v poslabsi co sa vyberu versov tyka
NEbraska.. > Když už jsme u toho... co ceníš víc? Verš, který zní, anebo verš, který mluví? Věčný spor formy a obsahu.. V ětšinu básní píšu v zaplivané stoce, mého omámeného těla.. Mně nevadí pokud se ti veršovánky nelíbí.. Jen mi příjde dost studené vypichovat určité verše.. To je obyčejný rozbor textu, básnická teorie a ta mi je cizí..Jen se podívej, jak se tam klepou samotné - nic neříkající.. báseň se musí cítit, poté se k ní rád vracíš.. Jinak nemá cenu číst.. Poslechni zvuk přírody a zvuk městké krajiny - nepříjde ti takový umělý? Pokud je umělost naše přirozenost, pak bude přirozené psát umělé verše, které by se ti jistě líbili. Do té doby budu psát ze srdce.*
*b3