relativita

Na tichém voru hromadí se knížky,

plujou i kolem, v mase vod,

učím se jejich názvy jak slovní hříčky,

jména knih, jenž neminou plot!

Mé vědomí je jen zahrada ohraničená plotem,

ani tak zrezivělým, jako živým, prokrveným mízou.

Někdy prostrčím knihu skrz plot vpřed hřbetem,

knížku, kterou toužím číst s takovu výzvou.

Jak křehký je plot kolem mé mysli,

lehce rozkoutálí se ze zahrady semena.

Však co budou jednou říkat staříci, kdysi

zapomnětlivá jsem takhle nebyla! 

         Vše je relativní