Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePOKAŽDÉ
23. 10. 2001
2
0
1493
Autor
B3
POKAŽDÉ
Je mi tolik krásně,
snad jen, když jsem s tebou,
padá ze mě mrzení.
Už nežádáš básně,
Už jenom pláčeš –
jak nejsi sama sebou.
Řekl jsem tiše:
,,Přejdi ten most,
co stojí mezi námi"
Nešla jsi.
Dál poslouchalas hluše
a jen zůstala jsi obrazem,
nějaké cizí duše.
A potom:
Nějaké cosi,
dávno vyplašilo zlost.
Zbylo jen kdesi –
v mém srdci místa dost.
To místo je čisté,
pozbylé všech póz.
Řekl jsem:
,,Už smíš vstoupit"
... a teď čekám v doufání:
až skončíš to -
co dávno skončilo,
až pohřbíš to -
co by nás jinak pohřbilo.
No tak jsem to přečetl celé a celistvé je to príma, rozmrzelé, skroušené, povzbující, naivně snivé, úderné, překvapivé s nečekanými konci no zkrátka to splňuje vše co se od sbírky Tvého charakteru čeká.
Sssss jen mi uniká co se stalo s tim Jackem jak na začátku spolknul tu fazoli.