Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Bestie

20. 02. 2010

581

Autor

Pavouček

Bestie

Bestie se mě drží,

Kousla každého z nás.

Občas někoho pustí,

Nenechá si zlomit vaz.

Svoji podobu nemá,

Nikdo ji neviděl.

Ale svoje znamení ti dá,

To když ses narodil.

Zuby na nás vycenila,

A nikdo nevěděl co se děje.

Hodně lidí taky zabila,

Ona je kousek beznaděje.

Ale já jí poznal,

Vím, že každýho drží.

Rád bych si přál,

Ať mě už pustí.

A já jí prosím,

Nechci žít dál.

Pořád jí s sebou nosím,

Na víc prostě nemám.

Včera sem jí seřval,

Ona mě neslyšela.

Pak sem byl i hnusnej,

Asi si všimla.

Teď ve svém hrobě ležím,

Svůj konec vám zpívám.

Nikdo mě neslyší,

A další, mě následují.

6 názorů

Kate 18

22. 02. 2010

Dát tip

Hodně poetické, až zpěvavé, možná až moc.. Zamysli se nad tím, co a proč píšeš, nad tím hlubším smyslem. Myslím, že ti to půjde. Piš dál, těším se na to a držím ti palce :-) !

Připomíná mi to x tý odvar z Curta Kobaina bez jeho náboje. Snad nemáe poslední čtyřverší chápat tak, že, podobně jako Wolker, chystá se do hrobu, aby zvýšil přitažlivost své poezie. V jeho případě totiž taková cesta nemusí vést k úspěchu. Počkáme ještě, až se díla chopí Kamil Sikora.