JÁ MŮŽU

proč se mi zasteskne
vždyť není ani po kom
trochu se zaleskne
mé nehrdinné oko
ať chlapi nebrečí
já můžu - jsem jen žena

jen nevlézt do řečí
že chodím poblouzněna

jsem ze tří polovin
ta třetí uvnitř skrytá
a asi prosta vin
neb pod obraz svůj zpitá
slovy a písněmi
co různé noty hrají

nechodí po zemi
jen tam kde sny se zdají

proč se mi zasteskne
to sama nepochopím
čím dál víc groteskně
se v naivitě topím
prý mi to slušelo
když psávala jsem básně

vím jen že pršelo
a pak zas bylo krásně

něco mě popletlo
a nespravilo zpátky
ze šera na světlo
jsem prošla mnoha vrátky
všechna pak zmizela
a stín mi zakryl cestu

snad že jsem nechtěla
se obléct za nevěstu

proč se mi stýskává
když toužím zapomenout
a proč se potkávám
s tou vnitřní třetí ženou
ona je bez strachu
bez slz a bez výčitek

pokaždé do prachu
pokládá svazky kytek

za lásku bez hranic
pro myšlenky i těla

a já jí nedám nic
i když tak moc bych chtěla