Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Divoká

08. 03. 2010
6
8
530
Autor
Sapfó

Tenhle text vznikal dlouho a pořád si nejsem jistá, jestli je hotový. Píše se totiž sám, a to jenom tehdy, když mám zavřené oči a tančím. Zavřete oči.

I teď jsem zvíře

Jdu za zpěvem

kterým prosíš duchy o pomoc

před zvířetem ve mně

 

Pořád jsem divoká

- dodnes mě léčí stromy

dodnes piju svou krev, rosu z trávy

 

Tak co bys chtěl?!

Mě nechytíš

 

Snad jen... kdybys našel místo

mezi nebem a zemí

tenké jak pavoučí nožka

A tam mě polechtal


8 názorů

Scilly
01. 07. 2010
Dát tip
to opakovane "zvire" v prvej strofe ju zlahka vrazdi... detinsky insitny koniec mi nevadi len keby tam nebolo tej zemi a neba, ktore mi pridu klisovite.... treba uznat ze je z toho citit take provokative odbiehanie a nahle ukazovanie sa za najblizsim tienom co je pekne, ale... cela vec nijako cloveka citajuceho nepodmanuje dejom v nej opisovanym.

hezký...i závěr :) t.

Garay
09. 03. 2010
Dát tip
Mě se právě ten konec líbí... Inu není na světě člověk ten....t.

synáček
09. 03. 2010
Dát tip
*

Kaja.darlie
08. 03. 2010
Dát tip
Taky bych poslední dva řádky vynechala a nechala to otevřené... Obecně se mi ale líbí to lákání, vábení a náhlé útěky - aspoň já tohle vidím za víčky :-)

Jade
08. 03. 2010
Dát tip
škoda té pavoučí nožky a lechtání poslední strofě - z vášně a divočiny udělal infantilní žvatlání, aspoň pro mě...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru