Ping pong bohatství

Jsem jiná jsem svá na pohled jednoduchá na dotek chladná

Kolik lidí mým životem prošlo a kolik životů jsem ovlivnila?

Tolik nedorozumění, než mi došlo, že blbost lidí se na mě provinila

Nevěřila jsem lidem, teď už ani přátelům

A kdo ohrozí mě citem, ten bláznů si může sednout trůn

Byla jsem sama a jsem sama čím dál víc

Černobílá vrána, karta co má rub i líc

Od přístavu k přístavu, každý mě vítá. Lační jen po lodi nákladu,

po koření, stříbru a kopách zlata.

Když dostanou to, co chtějí a sama loď je nudí

Když co můžou vyrabují a bohatí jsou chudí

Pak prázdnou loď v přístavu nahradí jiná, ze zlata, nic vám nedá,

žádný náklad, je to atrapa.

Atak dál, dál jak smutný koráb, všude vítán, nikde nepřijat, bloudím

a spílám kalným vodám, že přežije v nich jen kluzký had

Zlatá rybka uplavala a k přání mému třeba jest,

abych azurové vody nehledala, vede k nim přespříliš mnoho cest.

Najdu způsob, najdu místo, najdu vesmír, najdu svět.

Bude stejný, hned vedle tohohle toho

Ale co dáte, vrátí se vám zpět.