Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seoboustranný svět
15. 03. 2010
1
3
1394
Autor
sasqwer
odkazy nekončí a vzpomínky se přehrávají
necháš si trochu na zítřek a někdo jiný s nimi hoduje
zapomeneš zhasnout světlo a přijdu—
jsem stín, nemluvím, přesto naháním hrůzu
miluji křehkost toho okamžiku v očích
žádný se mu nemůže rovnat—smrt
smrt tleská do rytmu za vraty času, pod rouškou milosti
otvírá bránu pekla, minulost ji neodpáře—
věčnost se skrývá
zapomeneš na bolest a já ti ji připomenu
oboustranný svět
lávka to byla možná
lávka a sny tklivé
tam pod dřevěným křížem
snil jsem o padlém básníkovi—co rád procházel by srdcem krajiny—
slyšel jedinečné—snil jsem o padlém básníkovi
a pohasínající plátky světla pomalu odkrývaly skryté touhy
ptáci zpívali lesem
vzduchem plaval chlad
půda voněla bolestmi minulosti—krví a potem let
uklízel jsem bílý prach—zbytky andělů—
nevěděl, kam všechen dát—v nosu—zemi mi zaklela díra
a pohasínající plátky světla pomalu odkrývaly skryté touhy
chuť na lásku
květiny zdravily hvězdy
oltáře zhasnutých lamp
a tma začala mluvit—
hodna věků—a pak že přišel jsem sám—ozbrojen osudem
budím se—nevím, co mě čeká—předloha smrti vrytá do tváře
nejkrásnější dívka jakou kdy viděl
bosá stébla trvávy
zvuk jejího dechu kreslil ve vzduchu oblé křivky—tvary, jež mu připomínaly svět
omývala prostor světlem
labutí šíje—moc lásky
dusil se touhou—každým douškem—přivítal by věčnost
alespoň na okamžik
rozdmýchaval hru mezi bílou a černou
jednoho zamčeného dne
za smrtí—čekala milenka
a puget růží—stékal jí do výstřihu
zámek a klíč, srdce a láska—smál se
líbilo se mu, že to šlo snadno—až do chvíle, něž ji zabil—
zavřenou do komnat snů
zpívalo se—o čem mlčel—bičován záští
zapomněl vysvobodit archanděla
vřískot černých vran—dvojací vojáci
a strach na bílém koni
šiješ jehlou smích a prostěradlem kape krev
to je tvé tělo, tvá krev—pod postelí
nebudu čekat
nepočkám—čas je jiných sluha
snový a skutečný
studna to byla možná
studna a sny tklivé
tam na cestě z lesa
snil jsem o prokletém vrahovi—co zabil dívku sličnou—
zlomil pečeť—snil jsem o prokletém vrahovi
a černý přiletěl pták
ve svěžesti světlo umírá
širá krajina skrývá zimu
žárlivá noc mi nabízí ráj
ležel jsem—znovu a znovu—
snil—jak měsíc—o svobodě
a černý přiletěl pták
tma na peří
klid popravených bříz
růženec pohřbených květin
a pravda odkryla masku—
rozhlížím se nedbale po okolí—místo bez života—navěky
v dálkách vlastního utrpení—v odlesku jedné smrti—já