Zastavte svět, chci vystoupit

Na srdci ledovou pavučinu,
omotanou střípky vzpomínek.
Vyhaslé hvězdy v očích,
za společníka jen stín.
Na zastávce času vystoupit,
pod krokem nechat tát sníh.
Kovovým ostřím přes život,
v klidu navždy snít.
Odcházet a nevidět tě na konci cesty,
dostat jedinou šanci to změnit.
Prší a už nikdy nepřestane,
prší z ledových očí sůl.
Překročit hranici života,
za kterou ty nemůžeš.
Hledám marně dveře zpátky do života,
jen v den úplňku jsem to byla já.