Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCrystal
Autor
Dreamy Angel
Už to byly dva měsíce, co se vrátila z psychiatrie. A jí to přišlo sotva jako dva týdny. Všechny dny se jí opět slily do prapodivného celku.Každé ráno vstala, vyděšená z běhu času. Šla do školy a trpěla. Odpoledne se vrátila do prázdného bytu a trpěla. Večer usínala naprosto vyčerpaná... a trpěla. Toužila po objetí, vroucném a přátelském. Pořád na něj čekala, prahla po něm, křičela po něm a stejně jí nikdo neslyšel. Její dny byly tak osamělé, až se bála, že z toho zešílí. Možná už bylo pozdě. Často si připadala jako mimozemšťan, nechtěný renegát, který je na světě omylem. Nerozuměla svým vrstevníkům, ale celkem obstojně se učila znát lidi o deset i o patnáct let starší. Měla ráda dospělý svět plný všedních starostí, intelektuálních debat a smysluplných činností. Taky chtěla být přepracovaná, zaúkolovaná, chtěla nadávat na závistivé kolegy a špatné jídlo v kantýně. Moc potřebovala žít podle sebe, jenže v místě, kde bydlela jí to nikdo neumožnil. Nenáviděla to město,nenáviděla sebe! Tak taková byla, je a bude Crystal
I.
Včera to zase bylo úmorný. A dneska mě nečeká nic jinýho. Sakra, já už nechci! Skoro nic nechápu. Třeba to, proč tři věci, kterejch se doopravdy bojim (když tedy nepočítám sebe), jsou moji rodiče, spolužáci a čísílka na váze, ukazující mi každý ráno velice neuspokojivý hodnoty. Pak taky nedokážu pochopit, proč jsem udělala to, co jsem si zakázala. Snad mě to uklidňuje, možná mě to jen víc vyčleňuje z kolektivu. Když prej vyčuhuju, tak ať to stojí za to, ne?