třeba to maj lepší než my

Tak jak to cítíš ty je to správně. Nic jinýho neexistuje. Dej na svoje sny, který ti ukazujou cestu. Tu správnou cestu. Zavíráš oči a před sebou vidíš moře. Kam se podíváš, všude jen modrá plocha, která odráží slunce. Noříš se pod hladinu a zjišťuješ, že dýchání pod vodou není problém, stačí chtít. Chvíli trvá, než si tvoje oči přivyknou slaný vodě, ale pak se rozkoukáš, je to to nejkrásnější cos kdy zažil. Kolem tebe plujou stovky rybiček velikosti pomeranče. Každá má na sobě pruhovaný pyžamo. Chystají se do postele. Sledují tě svýma korálkovýma očima, a tobě je mezi nimi dobře. Plaveš ke dnu a prohlížíš si jejich domečky. Rámy oken jsou natřený na zeleno v oknech vidíš barevný záclonky. Zhluboka se nadechuješ a otáčíš hlavu. V jednom okně vidíš rybího stařečka u stolu. Čte si noviny. Má bílej plnovous, brýle a ze všech nejkrásnější pyžamo. Bodne tě u srdce a víš, že jsi tu ve správnou dobu, víš, že se tě to týká a že je to tak jak to má být. Zaplaš ten nepříjemnej pocit. Víš totiž, že ho vůbec nemusíš mít.