Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jednou

09. 04. 2010
0
2
262
Autor
djugaswili

Až jednou tě potkám

spatřím v celé tvojí kráse

snad kolena se roztřesou

 

snad chvění celým mym tělem projede

jako blesk z čistého nebe

 

Budu tápat, dlouze a ještě déle

a vědět nebudu co se vším tím si počít

Bude to počátek štěstí,počátek bytí

kdy šťastnym se stanu

 

A potom realita nastane

ty se rozplyneš a me zustane na tváři

jenom tvůj dech

 

Tolik pomíjivý a tolik,tolik opojný...

jako ty nejvzácnější růže

s cizokrajné zahrady

 

A přece tolik štastný budu

Ne proto,ře jsi tu byla

Ne proto ,ze jsem dotykat se te mohl

 

ale proto ze cítím tu tvoji vůni

 

a ta ve mě na věky  věků zůstane

 

Nechci zemřít...

Chci každým dnem,měsícem,rokem,

celým svým bytím být

touto rajskou vůní obklopen a omámen


2 názory

Rajmund
11. 04. 2010
Dát tip
I když v tomto poetickém mlýně přehodíš sem tam ňáký kolečko a síto, furt bude vypadávat do pytle to stejný. Taková potvora je ten mlejn, teda

čučenka
09. 04. 2010
Dát tip
chápu, žes zamilován, ale měl by ses jednoznačně rozhodnout, jestli hodláš psát s diakritikou, nebo bez.. takové polovičaté řešení je ke škodě věci.. :-)) Třeba tahle perla: ty se rozplyneš a me zustane na tváři

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru